Něco málo o tom, jak to všechno začalo

 A co to vlastně znamená SVAMP? A proč se jmenujete "bažina"? Možná máte na jazyku podobné otázku, proto bych Vám ráda vyprávěla jeden příběh...

 V roce 2001 se konal náš první tábor. Tehdy ještě pod křídly "tomíků" (ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže) jsme prožili napínavých 14 dní v Rabštejnské Lhotě. Další roky jsme prožili v Nové Vsi nad Popelkou a s ATOMem jsme se rozloučili symbolicky posledním táborem opět v Rabštejnské Lhotě. Naše cesty se sice rozešly, ale naše chuť organizovat aktivity pro děti zůstala. Psal se rok 2010 a začala dnes již poměrně dlouhá historie spolku (tehdy ještě sdružení) SVAMP. 

Název jsme hledali několik dlouhých večerů v pražských čajovnách. Nakonec z toho vzešlo právě těchto pět písmen: Sdružení Volnočasových Aktivit pro Mládež ... a Přátele. Až později jsme si uvědomili fonetickou shodu s anglickým swamp (bažina). Když o tom tak přemýšlím, tak ani tento význam nám není cizí. Pamatuji roky, kdy se tábořiště skutečně podobalo bažině. Někteří z nás umějí být trochu prasátky, takže bažina je jim blízká. Největší podobnost asi vidím v tom, že bažina člověka umí vtáhnout a držet stejně tak jako každého z nás vtáhla tahle parta nadšenců, kteří každý rok tráví léto na pod stanem na táboře.

Dnes je naše základna v Hájemství u Dvora Králové. Máme tu skvělé zázemí a já doufám, že krom poměrně dlouhé historie má spolek před sebou ještě delší budoucnost.

 
Olaf

HLAVNÍ VEDOUCÍ

Olaf je součástí týmu až na drobnou pauzu od úplného začátku. Za tu dobu vystřídal několik pozic, ale ukázalo se, že je velmi schopný organizátor, má respekt dětí i dospělých, ale hlavně tuhle práci dělá srdcem. A navíc pod tíhou odpovědnosti nezešediví, natož aby mu vypadaly nějaké vlasy.

Maruška

PROGRAMOVÁ VEDOUCÍ

Maruška si na našem táboře vyzkoušela několik různých pozic, až skončila v té, o které se sice příliš nemluví, ale o to je důležitější. Ano, nebojíme se to přiznat. Ostatně, již samotné přiznání faktu, že ji potřebujeme, je prvním krokem vpřed. Jen škoda, že má ordinační hodiny jen každou lichou středu v měsíci… Ale takhle by si někdo mohl pomyslet, že jsme parta bláznů, či co. Hm, říkejme jí prostě vrba.

Míra

KUCHAŘ

Již dlouhá léta se Míra stará o naše plná bříška, a to velmi kvalitně. Usmívá se dokonce, i když večer vydává největším hladovcům druhou večeři, ale odmlouvat při mytí nádobí by si nikdo nedovolil. Míra za námi každoročně putuje z moravské metropole a s ním přijíždějí i klid a pohoda.

Valča

ZDRAVOTNICE

Vali s námi jezdí od svých 7-mi let. Je prakticky táborový inventář. S veškerou její důsledností, pečlivostí, hudebními schopnostmi, neuvěřitelnými příběhy, kadencí slov televizní rosničky, zápalem a schopnostmi hasičky pro ni nic není překážka a nikdy s ní není nuda. Nejvýznamnější úkol ovšem bere na svá bedra v době stravování, kdy brání, aby se nevyhodilo jediné zrnko rýže, otáčením nezasycených strávníků se slovy: „Ještě lžičku za maminku.“ a když dojdou rodinní příslušníci, doslova svým vlastním tělem.

Péťa

KUCHAŘKA

Jako většina vedoucích, i Péťa začínala jako řadová tábornice. Dala si pár let pauzu a poté ji vítr  opět zavál na zcestí… tedy cestu k nám. Neztratila ani špetku pracovitosti a milé povahy naopak přidala ještě nugátové šneky, čímž vypěstovala novou návykovou pochutinu. Právem ji tak byla svěřena úloha pravé ruky kuchaře Míry a společně se budou starat o nejdůležitější- uspokojit naše chuťové pohárky a bříška.

Bára

VELKÁ NÁČELNICE

Dlouholetá vedoucí a jedna ze zakládajících členek sdružení má své pevné místo v našem středu. Posledních několik let jí její rodičovské a pracovní povinnosti sice brání v plnohodnotné účasti, ale vždy si najde čas přijet na část tábora načerpat atmosféru. Při té příležitosti zkontroluje nejen své dcerky, které s námi jezdí od dob opuštění porodnice a tak úspěšně zahájily novou generací táborníků, ale hlavně vedoucí.

50

VEDOUCÍ

Ano, je to tak. Tento vedoucí nemá jméno, pouze pořadové číslo. Těch 49 před ním nepřežilo drsný táborový výstup na Mount Everest a na jejich památku se jeho pravé jméno nikdy nevyslovuje. Prý už si ho nepamatuje ani on sám. Jeho buldočí povaha a divoký zjev ho přímo předurčují i pro ty nejdrsnější táborové úkoly, jakými jsou navlékání korálků a hlídání malých holčiček. Nestěžuje si, nikdy a na nic. Jen mu pak chvíli trvá, než si ty copánky ve vousech zase rozplete…

Jituš

VEDOUCÍ

Jituš je na táboře další osobou, která má přezdívku. Jen málo kdo ví, proč se mu tak říká a jaké je jeho pravé jméno. Na Svampu má dokonce bratra… že by ty přezdívky měli v rodině? Jezdí s námi už pěknou řádku let a rozhodně to není ranní ptáče, ale spíše noční sova, proto je dost možný, že ho potkáte když budete mít noční hlídku a to v jakoukoliv hodinu. Na táboře si s vámi Jituš rád zastřílí ze vzduchovky nebo zahraje nějakou dobrou deskovou hru. 

Danča

VEDOUCÍ

Sice si neprošla drsným výběrovým řízením SVAMPu z řad tábornic a závěrečnou zkouškou, ale to vůbec nemá vliv, na její absolutně harmonické prolnutí a zapadnutí do našich řad. Krom starání se o stýskavé děti i krásně maluje a velice ráda peče. Ale jako ve všech lidských činnostech, i tady je určitě prostor ke zlepšení. Třeba by mohla do svých kuchařských extravagancí více zapojit maso. Minimálně alespoň trochu. Třeba Míra s Olafem by to určitě ocenili. Ale jinak nic proti pohankové buchtě, nebo co to bylo zač…

Tomáš

VEDOUCÍ

Tomáše si jako jednoho z mnoha vedoucích pěstujeme už od mala. Jen nám poněkud uniklo, že si zřejmě v jisté životní fázi oblíbil zelenou a maskáče a stal se tak militantní skvrnou v naší společnosti, jinak se spíše vznášející na vlnách intelektuálního teoretismu a dichotomie koprovky s knedlíkem či bramborem. Občas do toho vulgárního materialistického bahna holt někdo skočit musí.

Terka

VEDOUCÍ

Kdysi se jeden bývalý kamarád vyjádřil, že jejím jediným úkolem na táboře je postávat a tvářit se dekorativně. Naše masakrózní nordická nadsamice se ho pokusila inhumovat sekerou. Od té doby si na podobná vyjádření dáváme pozor a Terezku si bereme kvůli milému úsměvu, vždy veselé povaze a hlavně, jejímu nedostižnému převleku za telátko.

Míša

VEDOUCÍ

Úměrná velikosti dvou jezevčíků na zadních, kteří dělají značku vidličkou na trámu. Výška je však pouze číslo, protože jako malá, dělá velké věci. Dříve fungovala jako programová vedoucí s Anet, nyní si užívá radosti oddílové vedoucí. Na první pohled se tváří nevinně, ale i ona dokáže zamotat hlavu nejednomu vedoucímu. Svými nápady samozřejmě. O dětech ani nemluvě. Ač si jí mezi dětmi málokdy všimneme, vždy ji najdeme díky Terce, se kterou jsou prakticky nerozdělitelné. Ano, i tam chodí společně…

Vítek

VEDOUCÍ

Vítek patří mezi děti, které příliš vyrostli, a tak nám nezbylo než ho zařadit mezi vedoucí. Jeho další růst jsme se spolu se zvýšeným přísunem jídla pokoušeli omezit, avšak žalostně jsme selhali… A tak mu snad letos konečně pořídíme hezkou slušivou přilbu, aby si nadále neotloukal hlavu o futra. Jen ještě nějak vyřešit ty nohy čouhající ze stanu…

Pája

VEDOUCÍ

I tato vedoucí se může směle řadit mezi veteránky našeho týmu, byť se jen těžko bude hledat někdo, kdo by se jí to odvážil říci přímo do očí. Má ráda míčové hry, cyklistiku a sport obecně, také neváhá vzít do ruky kytaru a zazpívat u táboráku či jen tak ve chvíli volna. Navíc má vlastní dům, auto, stabilní zaměstnání, zvládne běžné domácí práce a drobné opravy, dokonce utáhne i pluh, umí vařit a od roku 2016 vlastní pilotní licenci na vesmírnou loď

Standa

VEDOUCÍ

Další z veteránů našeho kolektivu, jehož představivost a imaginace dosahují vpravdě netušených obzorů. Dokáže tím sice způsobit bolení hlavy některým přízemně (rozumějme racionálněji) založeným vedoucím, ale to nic nemění na faktu, že zvládne zaujmout širokou škálu dětí nejrůznějšího věku a probudit v nich až nečekané nadšení. Taky umí jako jeden z mála vedoucích číst, a tak mu připadl úkol uspávání ostatních četbou pohádek. Někdy se dokonce zaposlouchají i děti…

Fanda

VEDOUCÍ

Mladší polovina klanu Tománků, která se z táborníka sotva se batolícího lesem jako zázrakem přerodila v akčního a vždy zapáleného vedoucího. Otěže „oddíláka“ předal a nyní se stará o osamocená utržená poutka stanů, třídění odpadu a s radostí šroubuje vruty do prkýnek. Starost nám dělá otázka, jestli si zvládne každé ráno učesat vlasy do tvaru dokonalé koule.

Marcel

VEDOUCÍ

Marcel s námi jezdil už jako malé dítě. Nelze než vzdát hold odvaze paní Tománkové, s jakou nám již dlouhé roky půjčuje obě své ratolesti a marně doufá, že tu s námi nezvlčí. Ač se to na první pohled nemusí zdát, bujný vous skrývá vždy usměvavou tvář a nepřebernou zásobu vědomostí, názvy lučních květin počínaje a technikou vázání fuskáčů konče.

Bětka

VEDOUCÍ

Stejně jako včelka poletující nad tábořištěm i Bětka se vznáší nad zemí. V tomto prostoru je jako ryba ve vodě a vytváří úžasné projekty. Kreslí rostliny, zátiší, táborníky nebo to, co tom zrovna není. Je jedna z mála vedoucích, co nechytají štětec jako sekeru. Trpělivě učí linoryt, malování vodovkami a skicovat. Milý úsměv, umělecké vlohy a tiché vystupování ji absolutně nelimitují navýšit hlas tak, že uznalí metalisté začnou třepat hlavou.

Vašek

VEDOUCÍ

Z dálky se zdá, že je Venca neposeda a zblízka je to pravda. Právě proto byl i on zrekrutován z řad táborníků, neboť ostatní vedoucí je třeba chránit před přebytkem fyzické aktivity, právě takovými jedinci, jako je Vašek. S přehledem zvládne celo-dopolední běhání s dětmi, odpolední šlofík, kruhový trénink, pečení buchet, čtvercový trénink, taneční pohyby pánví (svou vlastní) na Piškotéce a ve volném čase potěší svým humorem. Zároveň je, jak jinak, rozcvičkový postrach!

Jirka

VEDOUCÍ

Jiří je dalším členem, který s námi jezdil jako dítě. Píle na něj vynaložená přinesla ovoce. Někdy i bábovku. S Vaškem tvoří duo nápadně podobné Patovi & Matovi a prožívají spolu identická dobrodružství, bez katastrofálních dopadů. Většinou. Jiří se nebojí sportovat, zvedat těžké činky, navlékat korálky s nejmenšími, namydlit celý tábor za 15 minut a plnit ještě těžší úkoly (pokud to ještě jde).

Austin

VEDOUCÍ

Někdo by mohl tuto událost nazvat návratem ztraceného syna, ale tak staří zase ještě nejsme. Austin tu s námi kdysi byl a už je tady zase. Vrátil se o něco starší, avšak mnohem moudřejší, zkušenější, vyzrálejší, prostě pravá posila našeho týmu, vzor pro všechny dospívající a záruka toho, že co řekneme a děláme, myslíme vždy vážně a nijak jinak.

Martin

VEDOUCÍ

Kde se vzal, tu se vzal, objevil se po boku Austina a nikdo z nás nevěřil, že je jeho syn. Leč, o náhody tu není nouze. K našemu potěšení se nepotatil v nošení „hučky“, ale rázná chůze, lahev se šťávou a teatrální výstupy mu zůstali. Martin je sněhulák s pokrovou tváří, hlasem, který se nepřeslechne, vřelou povahou a hravou duší, které dává prostor při vybíjené s dětmi nebo dětí na hrách s fuskáčem.

Pavla

ZDRAVOTNICE

Po období nejistoty, zda se Patrikovi šamanské metody a zaříkání nevymknou kontrole, se nám opět dostane zdravotnické péče v pravdě profesionální. Paní doktorka je milá, přívětivá a povídačky o tom, že se ve volných chvílích plíží lesem a ožírá borůvkové keříky jsou pouhopouhý výmysl. Opravdu. Tu fialovou pusu mívá určitě od něčeho jiného…

Patrik

VEDOUCÍ

Patrik s námi jezdil už jako dítě, jak v normálním, tak paranormálním oddílu Dračího doupěte. Jestli to na něm zanechalo nějaké stopy je lépe nezkoumat, nicméně jeho medově-ořechová hlava je poznávacím znamením na všech výletech, ať už po městě nebo do hlubin pralesa.

Eliška

VEDOUCÍ

Libuje si ve sportu, cestování, fotografování a barevných účesech, nevíme, čím to je. Pro svůj tým je schopná všeho. Počínaje povzbuzováním, přes neuvadající nasazení a sprinty při hrách a konče sehnáním jaru a čisté houbičky na nádobí. Eliška patří do rozvětveného klanu Krátkých, kteří do našich táborů vryli nesmazatelnou stopu.

Nikča

VEDOUCÍ

Z role tábornice se velice rychle transformovala do takové naší táborové mamky. Zvládne pofoukat bolístku na Olafově ukopnutém palci, utěšit plačtivého Vítka, že dostal k obědu jen osm knedlíků a držet na uzdě celé oddíly, které svým předešlým povzbuzováním vyhecovala. Také umí vařit, zpívat, hrát na kytaru a další nástroje. Když nad tím tak přemýšlíme, zvládla by celý tábor obstarat vlastně úplně sama.

Anet

VEDOUCÍ

Ani jsme si nevšimli, jak se to stalo, že z malé tábornice vyrostla velká vedoucí, díky které se nikdo nenudí. Nefunguje bez ranní kávy s mlékem, bez polední kávy s mlékem... :-)